Vztahy mezi větami vedlejšími

Úvodní stránka | Čeština | Skladba

Významové poměry mezi větnými členy a vedlejšími větami

Mezi jednotlivými členy několikanásobného větného členu mohou být stejné významové poměry jako mezi větami hlavními a souvětí souřadném.

1. poměr slučovací - Zuzana přednášela báseň pomalu a hlasitě.
2. poměr stupňovací - Chtěli jsme písničky nejen poslouchat, ale i sami zpívat.
3. poměr odporovací -Koupili jsme levné, ale účelné sportovní boty.
4. poměr vylučovací - V létě pojedu buď k moři, nebo do hor.
5. poměr důsledný - V bazénu byla voda chladnější, a tedy i příjemnější.
6. poměr důvodový (málo používaný) - Náramek je nádherný, neboť zlatý.

Souřadně spojené mohou být také vedlejší věty. Jsou vždy stejného druhu.

• Nejčastěji bývají v poměru slučovacím, odporovacím a vylučovacím. Méně často v poměru stupňovacím, důsledném, nebo příčinném.
• Podřadicí spojky, vztažná zájmena a příslovce, která uvozují vedlejší věty, můžeme někdy vynechat.

Např.:

• Zdálo se, že si to rozmyslel a (že) nepřijde na naše setkání.
  (I. věta hlavní, II. a III. věta vedlejší podmětná - ve významovém poměru slučovacím)
• Přemýšleli jsme o tom, co by se dalo upravit, ba co bychom mohli ještě vylepšit.
  (I. věta hlavni, II. a III. věta vedlejší předmětná - ve významovém poměru stupňovacím)
• Babička řekla, že buď půjdeme hned domů, nebo určitě nastydneme.
  (I. věta hlavni, II. a III. věta vedlejší předmětná - ve významovém poměru vylučovacím)